Kompletní průvodce evropskými klimatickými zónami pro zahradníky

Z etikety u rostliny se dozvíte, jaký mráz snese. Nedozvíte se z ní, jak dlouhá je u vás sezona, jak horké máte léto a kdy prší. Köppenův klimatický kód tohle všechno prozradí. Kódy, které na našem blogu najdete – Cfb, Dfb, Cfa, Csa – pocházejí právě z něj.

Mapa, ze které ty kódy vycházejí, se ale změnila. Praha, Berlín a Vídeň byly na mapě 1961–1990 kontinentální Dfb. Na mapě 1991–2020 jsou všechna tři města oceánská Cfb.

Proč zóna mrazuvzdornosti nestačí

Etikety rostlin a katalogy často uvádějí zónu USDA, tedy stupnici mrazuvzdornosti amerického ministerstva zemědělství (USDA). To číslo měří jednu jedinou věc. Mapa USDA vychází z průměrné roční extrémní minimální zimní teploty a dělí ji do pásů po 10 °F od zóny 1 do zóny 13. Jednoduše řečeno, zachycuje, jak chladno bývá v nejstudenější noci průměrné zimy.

Říká to samo USDA. Ve svém návodu píše, že o přežití rostliny rozhoduje i vítr, vlhkost půdy, vzdušná vlhkost a sníh. Letní teplo a vláhovou bilanci označuje za „zvlášť důležité“.

Podobnou stupnici používá britská Královská zahradnická společnost (RHS). Jejích devět stupňů mrazuvzdornosti sahá od H1a do H7 a každý z nich udává nejnižší teplotu, kterou rostlina pravděpodobně snese:

Obě stupnice odpovídají na jednu otázku: přežije ta rostlina vaši nejstudenější noc? Ani jedna neřekne, jestli máte dost letního tepla, aby u vás dozrála paprika, a jestli v červenci prší, nebo je sucho. Klimatická zóna ano. Používejte obojí. Podle Köppenovy zóny plánujete sezonu, podle stupně mrazuvzdornosti vybíráte rostliny, které u vás přežijí zimu.

Jak číst Köppenův kód

Köppen-Geigerova klasifikace řadí podnebí podle měsíčních teplot a srážek. Má pět hlavních tříd a 30 podtříd, každý kód má dvě nebo tři písmena. Tohle jsou písmena, na která evropský zahrádkář narazí, a prahy ze současných světových map:

Cfb se tedy čte jako mírné podnebí bez období sucha s teplým létem. Dfb má stejné léto, ale nejchladnější měsíc u něj klesá v průměru na 0 °C nebo níž. Csa je mírné podnebí se suchým a horkým létem.

Suché kódy mají vlastní písmena. BSk je chladná step, BSh horká step a dělí je průměrná roční teplota 18 °C.

Většinu rozporů mezi mapami vysvětluje jeden detail. Současné mapy vedou hranici mezi C a D tam, kde má nejchladnější měsíc průměr 0 °C. Jiné zdroje ji kladou na −3 °C. Město, jehož nejchladnější měsíc má průměr −1 °C, je podle prvního pravidla Dfb a podle druhého Cfb. Dobrý příklad je Varšava. Podle použité hranice ji najdete jako Cfb, nebo Dfb.

Kam evropská města patří na mapě 1991–2020

Vzali jsme Köppen-Geigerovu mapu za období 1991–2020 s rozlišením 1 km, kterou zveřejnili Beck a kolegové, a odečetli z ní třídu v centru každého města. Zahrada ve vyšší poloze nebo v chladném údolí může patřit do jiné třídy, takže tabulku berte jako výchozí bod.

U několika měst vede hranice tříd přímo jejich územím. Bratislava a Innsbruck mají v centru Cfb a Dfb už asi dva kilometry od něj. Vratislav má v centru Dfb a kolem sebe Cfb. V Lublani se míchá Cfa s Cfb, v Lisabonu Csa s Csb.

Co se změnilo od období 1961–1990

Stejná data obsahují i mapu za období 1961–1990. Tady jsou hlavní posuny u měst z naší tabulky:

• Z Dfb do Cfb: Berlín, Lipsko, Drážďany, Norimberk, Mnichov, Kodaň, Malmö, Göteborg, Praha, Vídeň, Linec, Trnava a Štětín.
• Z Dfb do Dfa: Budapešť, Debrecín, Kišiněv a Oděsa.
• Z Dfb do Cfa: Bělehrad, Novi Sad, Segedín, Pécs, Győr, Komárno a Timișoara.
• Z Cfb do Cfa: Lyon, Toulouse a Záhřeb.
• Z Cfa do Csa: Florencie, Bari a Tirana.
• Do stepních tříd: Madrid se přesunul z Csa do BSk. Valencie a Alicante z BSk do BSh.

Autoři odhadují, že mezi obdobími 1901–1930 a 1991–2020 přešlo do jiné hlavní třídy asi 5 % světové pevniny bez Antarktidy. Starší mapy a knihy stále řadí Prahu a Berlín pod Dfb – stejně jako to dělala předchozí verze tohoto průvodce.

Kódy stojí na měsíčních průměrech. O jediné nejstudenější noci zimy neříkají nic. Posun z Dfb do Cfb proto není důvod sázet méně mrazuvzdorné keře.

Když jiný zdroj uvádí jiný kód

Stránky měst na climate-data.org uvádějí u Varšavy Cfb a u Budapešti Cfa. Na mapě 1991–2020 jsou Dfb a Dfa. Zdroje se mohou lišit v letech, které zprůměrují, i v tom, kam vedou hranici mezi C a D. Pokud se dva zdroje u vašeho města rozcházejí, zahradničíte blízko hranice.

Co jednotlivé zóny znamenají na vaší zahradě

Řada našich průvodců dělí rady do tří zón: atlantické (Cfb), kontinentální (Dfb) a středomořské (Csa). První písmeno vašeho kódu popisuje zimu. Orientačně platí: když váš kód začíná na C a není to Csa ani Csb, řiďte se radami pro atlantickou zónu. Když začíná na D, radami pro kontinentální.

Cfb – oceánské podnebí

Nejchladnější měsíc zůstává nad 0 °C, nejteplejší pod 22 °C a žádné období roku není suché.

• Nejdřív vyřešte odvodnění. Levandule potřebuje půdu, ze které voda rychle odteče. RHS upozorňuje, že se jí nebude dařit v těžké jílovité půdě ani tam, kde se v půdě drží voda. V těžké půdě ji sázejte na kopeček vysoký 20–30 cm nebo do vyvýšeného záhonu. Rozmarýn také nesnáší mokré kořeny, hlavně v zimě.
• Teplomilným rostlinám dejte nejteplejší místo. Rajčata potřebují venku teplé, slunné a chráněné stanoviště. Papriky se ve Velké Británii obvykle pěstují v krytých prostorech.
• Ve vlhkém létě počítejte s plísní. Plíseň bramborová napadá rajčata nejčastěji v teplém a vlhkém počasí. RHS ji u rajčat pěstovaných venku označuje za velmi vážnou chorobu a dodává, že u rostlin ve skleníku je riziko menší.

Dfb – vlhké kontinentální podnebí

Léto odpovídá Cfb. Rozdíl je v zimě: nejchladnější měsíc má v průměru 0 °C nebo méně.

• Počkejte, až přejdou poslední mrazy. Zahrádkáři ve střední Evropě řídí výsadbu choulostivých rostlin podle ledových mužů. Německá meteorologická služba DWD je datuje na 11.–15. května. Dodává, že chladný vzduch může v těch dnech přinést mráz kdekoli ve střední Evropě. U nás, na Slovensku a v Polsku připadají ledoví muži na 12.–14. května a následuje Žofie 15. května. Co dělat, když je na noc hlášený mráz, popisuje náš průvodce jarními mrazy.
• Kupujte podle toho, jakou máte zimu. Rostliny H6 (−20 až −15 °C) popisuje RHS jako mrazuvzdorné v celé Británii a v severní Evropě. Rostliny H7 snesou i to nejtvrdší kontinentální podnebí v Evropě.
• Rostliny na hranici mrazuvzdornosti mějte přenosné. Dobře zakořeněný rozmarýn přežije až do −8 °C. V chladnějších oblastech RHS doporučuje pěstovat fíkovník v nádobě, aby se dal na zimu přenést dovnitř.
• Vyhněte se mrazovým kotlinám. Chladný vzduch stéká po svahu dolů a hromadí se v nejnižším místě nebo před překážkou. RHS v radách proti poškození mrazem doporučuje vybírat místa k výsadbě tak, abyste se takovým polohám vyhnuli.
• Přikryjte půdu. Mulč ve vrstvě aspoň 5 cm chrání v zimě kořeny a v létě pomáhá půdě držet vláhu.

Cfa a Dfa – horká léta s dešti

Nejteplejší měsíc má v průměru 22 °C nebo víc a žádné období roku není suché. U Cfa zůstává nejchladnější měsíc nad 0 °C. U Dfa má v průměru 0 °C nebo méně.

• Teplomilné plodiny pěstujte venku. Papriky potřebují hodně slunce a stálé teplo. Ve Velké Británii se podle RHS venku opravdu vydaří jen v mírnějších oblastech nebo v dlouhém a horkém létě. A horké léto je přesně to, co znamená písmeno „a“.
• Zalévejte vydatně, ne často. Pravidlo RHS pro zálivku říká: méně často, ale důkladněji, dokud není půda vlhká do hloubky 15 cm.
• V Dfa berte zimu jako v Dfb. Platí tu všechno, co jsme psali výš o mrazuvzdornosti, mrazových kotlinách i mulči.

Csa a Csb – středomořské podnebí

Suchým obdobím je léto. Nejsušší letní měsíc má pod 40 mm srážek a méně než třetinu toho, co nejvlhčí zimní měsíc. Csa k tomu přidává horké léto, Csb teplé. V naší tabulce patří do Csb atlantický severozápad Pyrenejského poloostrova: Porto, Vigo, Santiago de Compostela a A Coruña.

• Sázejte suchomilné rostliny. Mnoho rostlin odolných proti suchu má stříbřité nebo šedozelené listy. Levandule roste nejlépe na plném slunci a snáší sucho, stejně jako rozmarýn.
• Kupujte malé rostliny. Průvodce RHS zahradou odolnou proti suchu doporučuje kupovat trvalky v 9cm květináčích, protože se mladé rostliny rychleji zakoření. Po výsadbě zalijte tak, aby se voda dostala ke kořenům.
• I tady přikryjte půdu. Použijte mulč ve stejné vrstvě 5 cm jako v Dfb. Tady má držet vláhu v půdě přes léto.
• Využijte chladnou část roku. V zóně Csa máte podle našich doporučení na česnek, ozimou sazečku cibule a mrazuvzdorný bob ještě celý listopad.

BSk a BSh – polosuché podnebí

Madrid a Zaragoza jsou BSk. Valencie, Alicante a Murcia jsou BSh. Roční srážky zůstávají pod hranicí suchého podnebí, takže rady proti suchu z předchozí středomořské části tady platí ještě víc.

Dfc, Cfc a ET – krátká léta

Dfc má jen jeden až tři měsíce s průměrem nad 10 °C. Na mapě do něj patří Rovaniemi, Oulu, Kiruna a Tromsø. Najdete tam i vysokohorská centra jako Davos, Zermatt nebo St. Moritz a Štrbské Pleso ve Vysokých Tatrách. Ve třídě ET, tedy v tundře, má i nejteplejší měsíc průměr 10 °C nebo nižší. Reykjavík je Cfc, oceánské podnebí s chladným létem.

Některá místa, která byste tady čekali, leží na mapě jinde. Stockholm, Oslo a Helsinky jsou Dfb. Inverness a Aviemore ve Skotské vysočině mají Cfb.

• Vybírejte nejvyšší stupeň mrazuvzdornosti. H7 je stupeň RHS pro nejtvrdší evropské kontinentální podnebí.
• Sázejte rychlé plodiny. Když máte tak málo teplých měsíců, začněte naším seznamem rychle rostoucí zeleniny.

Jak zónu využít ve třech krocích

1. Najděte svůj kód. Začněte tabulkou výš. Köppen-Geigerovu třídu dalších měst najdete na climate-data.org. Když se dva zdroje rozcházejí, plánujte podle té chladnější možnosti.
2. Přidejte stupeň mrazuvzdornosti. Podle zóny plánujete sezonu. Stupeň RHS nebo zóna USDA na etiketě říká, jestli rostlina přežije vaši nejstudenější noc.
3. Projděte si vlastní pozemek. Chladný vzduch se hromadí v mrazových kotlinách a RHS upozorňuje, že choulostivé rostliny přežijí zimu lépe na chráněném a slunném místě. Roli hraje i nadmořská výška: Poprad je Dfb a Štrbské Pleso nad ním Dfc.

Nejčastější chyby

• Čtete zónu mrazuvzdornosti jako klimatickou zónu. Zóna 7 na etiketě mluví o zimních nocích. O letním teple ani o srážkách neříká nic.
• Věříte staré mapě. Třináct měst z naší tabulky se mezi mapami 1961–1990 a 1991–2020 posunulo z Dfb do Cfb.
• Čtete kód jako termín posledních mrazů. Kód je průměr. DWD počítá s tím, že mráz je možný i v polovině května.
• Sázíte středomořské bylinky do mokré půdy. Levanduli se v podmáčené zemi nebude dařit a rozmarýn nesnáší v zimě mokré kořeny.

Zdroje a nástroje

• Köppen-Geigerovy mapy: Beck a kol. (2023), Scientific Data 10, 724. Mapy za období 1901–2099 se dají zdarma stáhnout na gloh2o.org/koppen.
• Mrazuvzdornost: návod USDA k mapě zón a stupně mrazuvzdornosti RHS.
• Vyhledání města: climate-data.org.
• Hledání rostlin: encyklopedii Plantory můžete filtrovat podle zóny mrazuvzdornosti USDA a podle nároků na slunce a vodu.

Tohoto průvodce jsme upravili 9. října 2026. Seznamy měst a prahy teď vycházejí z mapy 1991–2020. Předchozí verze uváděla Prahu, Berlín a Vídeň jako Dfb a středomořská města řadila pod Csb.

Plánujte podle obou čísel

Köppenův kód popisuje váš průměrný rok. Stupeň mrazuvzdornosti popisuje jeho nejstudenější noc. Plánujte podle obojího a svůj kód si ověřte na současné mapě, ne na té ze staré knihy.

Chcete navrhnout zahradu pro své podnebí? Vyzkoušejte Plantory – zahradního asistenta s AI pro evropské klima.